NÁŠ AUTISMUS
Když budete opravdu chtít, budete mít v mém dítěti přítele.
Přítele, který Vás nebude moc chápat, nebude si s Vámi povídat, ale bude Vás mít upřímně rád.
Přítele, který si s Vámi nebude hrát ani soutěžit, ale
který Vás bude chtít zapojit do svých bláznivých nápadů a nedovolí Vám zažít
nudu.
Přítele, který s Vámi nebude řešit Vaše problémy, ale který Vás strhne k intenzivnímu prožívání všech zážitků i obyčejných okamžiků.
Přítele, který na sebe neustále poutá pozornost, ale který Vás přiměje vystoupit z komfortní zóny a posunout své hranice.
Přítele, kterému v mnohém nebudete rozumět a často s ním
nebudete mít trpělivost, ale který má své srdce na dlani.
Přítele, kterého možná budete mít za hodinu dost, ale na
kterého se brzo budete zase těšit.
Přítele, který se na Vás bude vždycky těšit a který bude
vykřikovat a skákat nadšením, když Vás uvidí.
Když budete opravdu chtít, bude moje dítě Váš opravdový přítel.
A proto věřím, že byste mohli chtít vědět, jak komunikovat s mým dítětem a dalšími dětmi jako je on.
Na obecné vysvětlení autismu, moje doporučení ke komunikaci, tipy co nedělat a jak se chovat při afektu se dostanete kliknutím na tlačítko. Jaký je náš resp. synův autismus vysvětluji níže na této stránce.
JAKÝ JE NÁŠ AUTISMUS
TAKOVÝ NE !!!
Tento leták měl pomoci porozumět autismu. Podle mě ale spíš ukazuje to, co si o autismu myslí lidé, kteří se s autismem nesetkali a nezajímají se o něj. Podobně jsem si kdysi představovala autismus i já.
TAKOVÝ ANO !!!
Použiji jednotlivé informace z letáku a nahradím je naší zkušeností:
Můj syn se bez ohledu na situaci směje vždy, když má radost, když se na něco těší nebo když ho něco skvělého napadne. Směje se hlasitě, vykřikuje a svoji radost si tím víc prožívá a užívá.
Hlasitě a výrazným pohybem (skáče, předklání se, klekne si) dává najevo všechny své pocity. Nedokáže zatím pochopit, kdy je to vhodné a kdy ne.
Moje dítě vnímá nebezpečí, se kterým se už setkalo (spadnout z výšky bolí). Nepravidelné (někdy na silnici auto jede někdy ne) nebo nové dosud neznámé nebezpečí nedokáže odhadnout a tudíž se jednoduše nebojí.
Synovi se s věkem zlepšuje vnímání vlastního těla a tedy i bolesti.
Ve dvou letech nevěděl, že si rozsekl hlavu, nyní vnímá i nejmenší odřeniny.
Můj syn odmalička zbožňuje mazlení.
Fyzický kontakt s těmi, které má rád, je pro něj velice příjemný a projevu jím svou náklonnost. Běžně ho používá v komunikaci.
Jako batole si nehrál vůbec, teď se to učí.
Musím mu ukázat, jak si může s hračkou hrát, a pak to zopakuje. Řekla bych, že to ale chápe jako úkol a ne jako hru.
S figurkami dokáže napodobit nějakou situaci z jeho reálného života, ale spíše než hru to u něj vnímám jako alternativní komunikaci.
Můj syn oční kontakt někdy potřebuje, někdy mu stačí být v zorném úhlu.
Pokud potřebuje něco naléhavě sdělit nebo neví, jak se vyjádřit a chce po mě, abych ideálně přečetla jeho myšlenky, pak se do očí dívá. Poslední dobou se dívá do očí, když chce sdílet svoji radost.
Můj syn je velmi společenské dítě.
Společnost má rád, je mu v ní příjemně, vyhledává ji, užívá si ji, potřebuje ji.
Můj syn nemluví, ale své potřeby vyjádřit dokáže, pokud jim tedy sám rozumí.
Používá svoje dvouslabičná smyšlená slova, slabiky, zvuky, křik, zabarvení hlasu, ukazuje, někdy znakuje, předvádí. Vždy se chce nějak dorozumět. Je důkazem poučky, že 95% komunikace tvoří neverbální složka.
Předměty má ale tendenci zkoumat hmatem a ochutnávat - kousat, olizovat.
Syn má svůj režim a rád ví dopředu, co se bude dít, ale je to vyloženě zážitkové dítě a rád vyjde vstříc novým dobrodružstvím (jízda na koni, na bobové dráze, tobogány, rozhledny atd.).
Syn nemluví jako my, takže nepoužívá klasická slova a fráze, ale opakování chce často po mě, a to našich pravidel nebo programu činnosti, dne či týdne i roku. Uklidňuje ho to, dělá mu to radost, dává mu to jistotu.
Syn má stejné reakce na zvuk jako běžné děti.
Citlivost jsem u něj zaznamenala jen na nějakou hudbu, která mu je očividně až fyzicky nepříjemná.
Syn věci neroztáčí, ale rád se točí dokola.
Ale rozhodně ne pořád.
Ve srovnání s běžnými dětmi vztahy navazuje obtížně. Ale vztahy vyhledává, potřebuje a intenzivně prožívá.
I když komunikuje jinak než ostatní děti a dospělí, svojí bezprostředností a veselostí si dokáže získat pozornost okolí.
Potřebuje kolem sebe ale trpělivé osoby, které se mu přizpůsobí.
Velkou překážkou ve vztazích s dětmi je neporozumění hrám a neschopnost se do nich zapojit.