Riskantní rady

Právě venku chodí Mikuláš se svými nebeskými a pekelnými kamarády.
Na tento magický den jsem slíbila zveřejnění výsledků ankety Riskantní rada rodičům.

A tady máme vítěze:

1. Musíte na něj víc mluvit!
2. Dejte mu na zadek!
3. On by ale vážně neměl chodit mezi normální děti!

Při spuštění ankety jsem varovala, že toho, kdo bude riskantní rady udílet, si odnese čert.
Ale věřím, že letos budou čerti shovívaví a všem radílkům dají ještě šanci na polepšení. Mám dojem, že letos by se jim do pekla stejně ani nevešli. 

Nevím, jestli je to covidem, který mi stále dává dost zabrat, nebo depresí, která se mi v nemoci vždycky zhorší, nebo kombinací všech těch léků, co beru, a nebo je to vážně pravda, ale v televizi jsem se dnes dozvěděla, že někteří lidé napadají zdravotníky, protože nesouhlasí s očkováním nebo s existencí covidu.

Přijde mi to stejně logické, jako napadnout řidiče autobusu, ve kterém se vezu, protože nesouhlasím s povolenou rychlostí, kterou on dodržuje.
Může se stát, že opravdu spěchám. Ale je přece úplně jedno, jak spěchám. Pokud ho napadnu, zpomalí nás to všechny.
A taky můžeme mít nehodu.
A když ji přežijeme, budeme muset jít pěšky.
A zrovna dneska večer bysme taky mohli dojít do pekla.
Já do pekla nechci a tak si sem dovolím napsat své tři riskantní rady.

1. Musíme spolu víc mluvit.
2. Nedávejme zdravotníkům na zadek.
3. Udějme všechno pro to, abysme mohli normálně chodit mezi normální i nenormální lidi.