Life hack

Škoda, že můj syn nemá sociální sítě. Jeho život zjednodušující zlepšováky, na sítích zvané life hacky, by mu podle mě velmi brzo zajistily statut autinfluencera. Ten poslední se mu tedy obzvlášť povedl!

Před pár dny dostal virózu a stalo se něco nevídaného. Ztratil hlas.

Ačkoliv nemluví, v podstatě nezavře pusu - houká, výska, křičí, brouká si pro sebe a pomocí pár nesmyslných slabik, výrazné intonace a bolest způsobující gestikulace komanduje všechny kolem sebe.

První den ho rozčilovalo, že mu nedokážu číst myšlenky a rozluštit jeho horečkou oslabená gesta. A tak hned druhý den vymyslel inspirativní life hack, jak mě neochudit o jeho zvukem vyjádřenou náladu. Vzal mi mobil a našel album videí pro psychiatra, kam jsem si natočila jeho záchvaty - nelidsky hlasitý vzteklý řev a ještě hlasitější zoufalý pláč, sebepoškozování, mámypoškozování a ničení jakýchkoliv věcí v jeho dosahu. Tyhle videa mi na mobilu pouštěl pořád dokola, dlouhé hodiny další dva dny a dvě noci, než se mu hlas vrátil.
No není to ideální life hack, jak se připravit na virózu!

Včera večer mě začalo bolet v krku. A tak inspirovaná mým autinfluencerem od rána natáčím videa do zásoby.
Už mám natočený svůj záchvat pro manžela po jeho pozdním příchodu z plánovaného pátečního srazu dobrovolných hasičů a další po jeho neplánovaném sobotním zvracení. Taky můj obvyklý záchvat pro našeho psa po jeho příchodu z procházky na zablácené polní cestě, kterou pravidelně zakončuje válením na našem novém gauči. Nechybí mi ani záchvat pro pošťačky, které mi už třetí týden doručují doporučeným dopisem zaslané vstupenky na charitativní akci, která proběhla minulý víkend. A obzvlášť jsem si dala záležet na záchvatu pro tchána, který k nám chce přijít, aby mi opět udělil pár svých úžasných rodičovských rad.