Mikulášské pochopení

06.12.2022
Před pár lety by u nás nadpřirozené bytosti nepřežily. Včera to bylo jiné. Života plné a kouzelně poučné.

 

Můj syn spoustu pro mě jasných věcí nechápe a já zas nechápu jeho. Ale včera jsem něco pochopila. Pochopila jsem, že kdyby mi nikdo nedokázal vysvětlit, co to vlastně ta mikulášská návštěva je, vypadaly by moje dětské zážitky z 5. prosince úplně jinak.


Celý večer bych se těšila, že za mnou přijedou známí ve slušivých outfitech v autě z pravé strany ulice.

Výskala bych radostí, že na ně budu moct čekat na ulici a u toho ťukat na poštovní schránky sousedů a točit se pod rozsvícenými lampami.
Nemohla bych se dočkat, až si budu moct vlézt do pytle a nechat se odnést na to super místo jménem peklo.
Zkusila bych nenápadně Mikuláši sundat vousy, čertovi vzít řetěz a andělovi prozkoumat svítící křídla. Usmívala bych se na jejich zamaskované obličeje a důsledně ignorovala všechny jejich pochvaly a výtky k mému chování.
Zamávala bych jim na další cestu a dávala pozor jestli pojedou na křižovatce doleva a na té další odbočí na obchvat.
Pak bych si zaskákala radostí z vydařeného večera a až do půlnoci bych s mámou řešila, jestli jim ty masky zůstanou navždy nebo si je sundají a půjdou domů dělat hají.

 

Včera jsem pochopila, že jenom na mě záleží, jak každou nevysvětlitelnou věc pochopím.
Share